Novinky z iniciativy

ANKETA

31.10.2018

Jak to máte se vstáváním, chozením spát, se svým časem a podobně? Dotazník naleznete ZDE

Deník: Konec změny času? „Bouchám šampaňské,“ reagoval senátor

7.9.2018

Orlickoústecko – 25. března a 28. října, to jsou dvě data, kdy si Češi musí přeřizovat hodiny ve svých domovech i na pracovištích. Tomu by ale brzy měl být konec.

„Bouchám šampaňské.

Konečně zvítězil zdravý rozum,“ reagoval na dotaz Deníku senátor Petr Šilar z Orlickoústecka, který stojí v čele iniciativy For Only One Time (Pro jeden čas).

Vyhráno ještě ale není. „O tom, jaký čas u nás nakonec bude platit, rozhodne až česká vláda,“ připomněl Šilar. „Snad to dopadne a zůstane jen jeden čas a už se nebude nic posouvat,“ reagovala jedna z uživatelek Facebooku.

Zimní a letní čas se v Česku střídá od roku 1979, teď by mohl zůstat zachován jen ten zimní. V celosvětovém internetovém hlasování si o stopku změně času řeklo 80 procent ze 4,6 milionu respondentů, předseda Evropské komise JeanClaude Juncker pak médiím řekl, že Evropská komise hlas lidu vyslyší. „Lidé to chtějí, tak to uděláme,“ prohlásil politik pro německou televizi ZDF.

Iniciativa proti změně času bojuje dlouhé roky.

Argumentuje řadou dopadů – nejen finančních, ale i na zdraví a psychickou pohodu lidí.



Zajímavosti Věděli jste například, že mezi lety 1940 a 1942 byl zaveden letní čas u nás nepřetržitě? Nebo že v USA byla změna času v roce 1919 naopak zrušena, protože lidem vadilo, že musí vstávat i chodit spát dříve? Bohužel jim to nevydrželo, takže se se střídáním času experimentovalo i nadále. Od roku 1979 byl u nás každoroční letní čas zaveden na stálo, platil od konce března do konce září, v roce 1996 se pak posun zpět na zimní čas zavedl až na poslední říjnový víkend.

Tyden.cz - Lidovci zatlačí na vládu, aby zrušila letní čas. I s pomocí petice

5.9.2018

Lidovci budou tlačit na vládu i s pomocí petice, aby v návaznosti na chystané rozhodnutí Evropské komise zrušila nařízení o zavedení letního času. Po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekli Bělobrádek a předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar. Pod peticí, kterou Šilar inicioval, je podle něj podepsáno už téměř deset tisíc lidí. Po dosažení této hranice se jí bude muset zabývat i Senát na své schůzi a sněmovna na veřejném slyšení. "Podporujeme přirozený řád věcí a chceme, aby byl astronomický zimní čas. Podporují nás v tom hlavně severské státy," uvedl Šilar.  Více ZDE

Petr Šilar /KDU-ČSL/: Podporujeme přirozený řád věcí

4.9.2018

Plníme své sliby a dlouhodobě podporujeme přirozený řád věcí. Na konci srpna skončilo celoevropské hlasování o tom, zda zachovat, nebo zrušit střídání letního a zimního času. Do hlasování se zapojilo rekordních 4,6 milionu Evropanů, což byla dosavadní největší veřejná konzultace v rámci EU /dosud se zapojilo maximálně 550 tisíc respondentů/ a předběžné výsledky hovoří zcela jasně. Více než tři čtvrtiny respondentů mají se střídáním času problém a negativní zkušenosti. Konečné výsledky budou zveřejněny koncem září 2018. O tom, jaký čas u nás nakonec bude platit, rozhodne až česká vláda. KDU-ČSL na ni bude průběžně apelovat, aby se pro jeden čas rozhodla co nejdříve. V úterý 4. září se na tom usnesl celostátní výbor KDU-ČSL. Více ZDE

 

Lidové noviny; 31. 8. 2018: Dokud svítí, tak se pracuje

31.8.2018

Letní čas na české území poprvé přinesla válka. Pak se periodicky vracel, když bylo třeba hodně vytěžit světlo. 

Natrvalo ho usadili komunisté a evropská harmonizace.

PRAHA Retro je v módě. Na obličeje se vracejí kostěné obroučky brýlí, ramenům dávají důraz vycpávky a na pultech obchodů se objevují reedice pochutin, které vyvolávají vzpomínky. Jeden pozůstatek z éry socialismu Češi ale do láskyplné nostalgie nezahrnuli. Rok 1979 byl tím zlomovým, kdy začala nepřetržitá linka střídání zimního času s letním. Od té doby se pravidelně přetáčejí ručičky o 60 minut vpřed a vzad, a sílí odpor lidí vůči pohyblivé hodině. Čerstvá empirická data o nevoli Čechů poněkud chybějí, poslední celonárodní průzkum provedla agentura STEM v roce 1999 na objednávku veřejnoprávních médií. Výsledky pravily, že střídání časů nese těžce 46 procent dospělých obyvatel republiky a ještě o tři procenta respondentů více si přálo, aby letní čas zmizel.

Podle zatím neoficiálních výsledků ankety, kterou rozjela Evropská komise, to ale vypadá, že v preferencích toho, co má skončit, budou Češi osamělí a že většina obyvatel starého kontinentu chce zrušit „normální“, tedy zimní čas.



Světové unikum



Za každým nastolením přetáčení hodinek v tuzemském prostoru stál vliv z ciziny. Nejprve za první světové války, v letech 1915 a 1916, kdy se k prodloužení produktivní světlé fáze dne odhodlali Němci a jejich spojenec RakouskoUhersko se záhy přidal. Skončila válka, skončil letní čas.

Napodruhé to opět byli Němci, kdo chtěl vytěžit denní světlo, letní čas se do tuzemska vrátil, když mělo zrovna podobu protektorátu Čechy a Morava. Okupující nacisté chtěli zvýšit zbrojní výrobu. Potřebovali, aby továrny pracovaly co nejdéle, ale nemuselo se v nich u toho svítit, protože po setmění se musela zatemňovat okna.

Po druhé světové válce se letní čas hned neodporoučel, vydržel až do roku 1949, a v mezičase ještě československá vláda svedla na jeden rok, konkrétně 1946, zavést něco, co podle znalců nikde na světě nemá obdobu.

Od začátku prosince se tehdy vedle prefabrikovaného letního času, který je daný hodinovým předběhnutím před oficiální středoevropský, zavedl i speciální zimní čas. Ten se za středoevropskou normou zase o hodinu zpožďoval, a „běžný“ čas tu tak vlastně nebyl nikdy. Dělalo se to kvůli malému výkonu tehdejších elektráren, kterým v zimě nestačil přísun paliva.

Na konci 40. let minulého století se evropské země dohodly, že letní čas nebudou používat, což skoro tři dekády vydrželo. Motivace k tomu, aby se někdo samovolně odchýlil, byla mizivá, zbytečně by to komplikovalo sladění jízdních nebo letových řádů.



Iniciativa z Prahy



V roce 1979 zapříčinila prozatímně definitivní zavedení střídání časů ropná krize. Ceny vyletěly strmě nahoru a muselo se šetřit, proto se většina nespánkové aktivity obyvatel starého kontinentu potřebovala vměstnat do doby, kdy si slunce svítí samo.

Od 80. let se ustálilo pravidlo, že hodiny se přetáčejí od března do září, v druhé polovině devadesátých let se letnímu období přidal jeden měsíc. Jednou za pět let česká vláda musí nařízením vyjmenovat, kdy přesně v dalších rocích bude rafička v pohybu. Naposledy se to dělalo před dvěma lety, v důvodové zprávě stálo, že letní čas se rušit nebude, protože není prokázáno, že by něčemu překážel, a při neuváženém rušení, na němž by se Evropa nekoordinovala, hrozí chaos.

Početné skupině domorodců však změna času vadí. Symbolem českého boje proti střídání byl sobětušský pekař Stanislav Pecka, který čtvrtstoletí chrlil články a dopisy na všechny myslitelné instituce. V roce 2009 zemřel, ale jeho odkaz ne, toho se ujal lidovecký senátor Petr Šilar. V roce 2014 společně s tím, že KDU pod heslem konce posouvání hodin kandidovala do Evropského parlamentu, Šilar rozjel petici, k níž se připojili i lidé z dalších států starého kontinentu. Cílem bylo, aby se tématem musely zabývat unijní instituce, v čemž pražská iniciativa uspěla.



Časová pásma v Evropě v létě 2018



* Země Evropské unie leží ve třech časových pásmech. Všechny od března do října přecházejí na letní čas, posunutý o hodinu dopředu. Změna probíhá ve všech státech EU stejně vždy poslední neděle v březnu a v říjnu. Letos začal 25. března a skončí 28. října.



* V Československu byl letní čas zaveden v roce 1979 a od té doby se drží dodnes. Ze začátku byl letní i zimní stejně dlouhý šest měsíců. Od roku 1996 je letní čas sedm měsíců a zimní pět.



* Skutečný čas závisí na zeměpisné délce. Časy na mapě u jednotlivých evropských metropolí znázorňují, kolik ukazují místní hodiny ve chvíli, kdy je tam dnes Slunce v nejvyšším bodě nad obzorem.

Dopis europoslancům

25.4.2018

Vážená paní europoslankyně, vážený pane europoslanče,

Dovolte mi, abych se jménem české iniciativy For Only One Time připojil k celoevropské výzvě jednotlivých členských zemí EU namířených proti střídání letního a zimního času. Navazuji tím na dopis Pavla Svobody eurokomisařce Violetě Bulc, kterou zve na neformální pracovní snídani ohledně zrušení střídání času na čtvrtek 3. května 2018, kde proberou další podrobnosti a postup.

 

Více ZDE

Změna času je naprostá hloupost, udeřil senátor. Boj se střídáním pokračuje

3.4.2018

Blesk.cz - Češi si od minulého víkendu zvykají opět na letní čas. Politický boj za to, aby posouvání hodinových ručiček tam a zpět skončilo, ale pokračuje. Podle senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) je střídání času „naprostá hloupost“. Pro Blesk Zprávy promluvil o tom, proč jsou podle něj změny škodlivé a jakým skupinám lidí vadí nejvíce.

Více ZDE

Petr Šilar na rádiu IMPULS

27.3.2018

Budím se jenom kvůli prostatickým problémům, říká senátor Šilar

Petr Šilar z KDU-ČSL, který stojí

za iniciativou za zrušení letního času,

byl ve středečním ranním rozhovoru

se Zuzanou Bubílkovou neobvykle

otevřený. Poslechněte si sami... :-)

tn.cz - V sobotu znovu měníme čas. Brzy už by to ale mohlo být naposledy!

23.3.2018

Ani letos se nevyhneme posunu času. Jedná se přitom o tu méně příjemnou změnu, už v noci ze soboty na neděli posuneme ručičky o hodinu dopředu, a to přesně ve dvě hodiny ráno. Spát tak budeme o hodinu méně. Zpět se čas vrátí až na konci října.

Více si přečtěte ZDE

Budeme opět vstávat o hodinu dřív

20.3.2018

Změna zimního času na letní nás letos čeká v noci ze soboty na neděli 25. března 2018. Ručičky musíme posunout o hodinu dopředu, a to již tradičně ve dvě hodiny ráno, kdy nám „zmizí“ hodina mezi druhou a třetí ranní. Zpět je vrátíme až koncem října.

Stránky